|
|
Analýza modálního tlumení strojní součásti pomocí metody OMA
Sodomka, Tomáš ; Lošák, Petr (oponent) ; Houfek, Lubomír (vedoucí práce)
Na jedné z prvních hodin studia na Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky dostal autor této práce tři základní doporučení týkající se měření: 1) Neměřit! 2) Když už měřit, tak neopakovat měření!! 3) Když už opakovat měření, tak nesrovnávat!!! Nicméně tato práce směle porušuje všechny tři doporučení. V úvodní teoretické části stručně seznamuje s kmitáním tlumených soustav s více stupni volnosti a popisuje experimentální přístupy určování modálního tlumení soustav. Zároveň shrnuje přístup Provozní modální analýzy (OMA), vysvětluje princip metody FDD a představuje metodu EFDD (Vylepšená dekompozice ve frekvenční oblasti – Enhanced Frequency Domain Decomposition), která oproti původní metodě, umožňující určování vlastních tvarů a frekvencí, dovoluje určit i modální tlumení jednotlivých tvarů. Jedním z výstupů práce je skript v prostředí programu Matlab, jenž umí vyhodnocovat vibrace soustavy metodou EFDD. Skript je nejdříve testován výpočtovým modelováním, kdy z modelové soustavy s předem definovaným modálním tlumením tlumení určuje. Následně práce přechází k vlastnímu měření reálné soustavy - vetknutému prutu, který je analyzován pomocí Experimentální modální analýzy (EMA) a OMA, přičemž z druhé varianty byla použita metoda EFDD komerční od společnosti Brüel a Kjr a naprogramovaný skript. V závěru jsou určená tlumení navzájem srovnávána. Diplomová práce navazuje na práci Ing. Miroslava Popa – Ověřování věrohodnosti měřící metody z oblasti modální analýzy. Z této práce je přebrána část dat. Konkrétní případy využití dat jsou vždy uvedeny v patřičné pasáži textu.
|
|
|
Analýza vlivu tlumení na velikost odezvy při dynamickém buzení světlometu
Lukáš, Jan ; Biskup, Martin (oponent) ; Vosynek, Petr (vedoucí práce)
Cílem předkládané diplomové práce je stanovení velikosti tlumení odezvy světlometu na dynamické buzení. V současné době je nezbytné tuto odezvu měřit, protože je jedním z posuzovaných kritérií kvality světlometu. Při porovnání výsledků experimentálního měření a výpočtového modelování je pozorována dobrá shoda rezonančních frekvencí, ale výrazné rozdíly amplitud zrychlení. Příčinou je proměnlivá hodnota tlumení. Teoretická část práce pojednává o polymerních materiálech, základech kmitání a tlumení. Slouží k pochopení mechanismů, které ovlivňují výsledky experimentálního měření. Praktická část je věnována postupu výpočtového modelování a realizaci experimentálního měření. Analýza výsledků experimentálního měření vede ke zjištění nelinearit, které ovlivňují chování světlometu. Výsledky citlivostní analýzy výpočtového modelování slouží k vytvoření křivek, na jejichž základě je odhadnuto tlumení. Zahrnutí odhadnutého tlumení do výpočtového modelování vede ke snížení porovnávaných rozdílů amplitud zrychlení. Závěr práce obsahuje doporučení pro stanovení tlumení při výpočtovém modelování světlometu.
|
|
|
Experimentální stanovení vlivu kapaliny na kmitající těleso
Grešáková, Kristýna ; Pochylý, František (oponent) ; Habán, Vladimír (vedoucí práce)
Tlumení kmitajícího tělesa či systému na vzduchu není snadné určit v konstrukční fázi návrhu. Ponorem tělesa do kapaliny je stanovení vlastní frekvence i tlumení ještě komplikovanější. Tato práce se zabývá experimentálním stanovením přídavných účinků kapaliny na těleso. V této práci je popsána modální analýza dvou těles na vzduchu, ale i postupně nořených do dvou nádob rozdílných velikostí, které byly naplněny vodou. Jejich odezvla byla zaznamenána snímačem zrychlení. Naměřená data byla vyhodnocena navrženou hybridní metodou, kterou byl určen poměrný útlum a vlastní frekvence. Pomocí softwaru Ansys byla vypočtena přídavná hmotnost kapaliny na těleso. Část práce je věnována určení vhodného časového úseku k vyhodnocení dat pro Fourierovu transformaci.
|
|
|
Ověření vlivu geometrie na dynamické vlastnosti ponořeného tělesa
Černý, Tomáš ; Pochylý, František (oponent) ; Habán, Vladimír (vedoucí práce)
Ponořením tělesa do kapaliny vznikají přídavné účinky, se kterými je nutno počítat při návrhu strojů. Přídavné účinky od kapaliny mají vliv na dynamické vlastnosti tělesa. V této práci je vyšetřován pokles vlastních frekvencí a nárůst poměrného útlumu při postupném ponořování tělesa do kapaliny. Diplomová práce je založena na experimentu, který je proveden na sérii součástí ploché pásové oceli různých šířek. Vyšetřeny jsou první tři ohybové a první tři torzní tvary kmitu volně zavěšené součásti. Důraz je kladen na vliv šířky součásti. V další fázi experimentu je vyšetřen vliv blízkosti pevné stěny na dynamické vlastnosti vetknutého tělesa. Dále je provedeno určení přídavné hustoty od kapaliny pomocí modální analýzy s využitím softwaru ANSYS.
|
|
|
Analýza modálního tlumení strojní součásti pomocí metody OMA
Sodomka, Tomáš ; Lošák, Petr (oponent) ; Houfek, Lubomír (vedoucí práce)
Na jedné z prvních hodin studia na Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky dostal autor této práce tři základní doporučení týkající se měření: 1) Neměřit! 2) Když už měřit, tak neopakovat měření!! 3) Když už opakovat měření, tak nesrovnávat!!! Nicméně tato práce směle porušuje všechny tři doporučení. V úvodní teoretické části stručně seznamuje s kmitáním tlumených soustav s více stupni volnosti a popisuje experimentální přístupy určování modálního tlumení soustav. Zároveň shrnuje přístup Provozní modální analýzy (OMA), vysvětluje princip metody FDD a představuje metodu EFDD (Vylepšená dekompozice ve frekvenční oblasti – Enhanced Frequency Domain Decomposition), která oproti původní metodě, umožňující určování vlastních tvarů a frekvencí, dovoluje určit i modální tlumení jednotlivých tvarů. Jedním z výstupů práce je skript v prostředí programu Matlab, jenž umí vyhodnocovat vibrace soustavy metodou EFDD. Skript je nejdříve testován výpočtovým modelováním, kdy z modelové soustavy s předem definovaným modálním tlumením tlumení určuje. Následně práce přechází k vlastnímu měření reálné soustavy - vetknutému prutu, který je analyzován pomocí Experimentální modální analýzy (EMA) a OMA, přičemž z druhé varianty byla použita metoda EFDD komerční od společnosti Brüel a Kjr a naprogramovaný skript. V závěru jsou určená tlumení navzájem srovnávána. Diplomová práce navazuje na práci Ing. Miroslava Popa – Ověřování věrohodnosti měřící metody z oblasti modální analýzy. Z této práce je přebrána část dat. Konkrétní případy využití dat jsou vždy uvedeny v patřičné pasáži textu.
|
|
|
Analýza vlivu tlumení na velikost odezvy při dynamickém buzení světlometu
Lukáš, Jan ; Biskup, Martin (oponent) ; Vosynek, Petr (vedoucí práce)
Cílem předkládané diplomové práce je stanovení velikosti tlumení odezvy světlometu na dynamické buzení. V současné době je nezbytné tuto odezvu měřit, protože je jedním z posuzovaných kritérií kvality světlometu. Při porovnání výsledků experimentálního měření a výpočtového modelování je pozorována dobrá shoda rezonančních frekvencí, ale výrazné rozdíly amplitud zrychlení. Příčinou je proměnlivá hodnota tlumení. Teoretická část práce pojednává o polymerních materiálech, základech kmitání a tlumení. Slouží k pochopení mechanismů, které ovlivňují výsledky experimentálního měření. Praktická část je věnována postupu výpočtového modelování a realizaci experimentálního měření. Analýza výsledků experimentálního měření vede ke zjištění nelinearit, které ovlivňují chování světlometu. Výsledky citlivostní analýzy výpočtového modelování slouží k vytvoření křivek, na jejichž základě je odhadnuto tlumení. Zahrnutí odhadnutého tlumení do výpočtového modelování vede ke snížení porovnávaných rozdílů amplitud zrychlení. Závěr práce obsahuje doporučení pro stanovení tlumení při výpočtovém modelování světlometu.
|
|
|
Ověření vlivu geometrie na dynamické vlastnosti ponořeného tělesa
Černý, Tomáš ; Pochylý, František (oponent) ; Habán, Vladimír (vedoucí práce)
Ponořením tělesa do kapaliny vznikají přídavné účinky, se kterými je nutno počítat při návrhu strojů. Přídavné účinky od kapaliny mají vliv na dynamické vlastnosti tělesa. V této práci je vyšetřován pokles vlastních frekvencí a nárůst poměrného útlumu při postupném ponořování tělesa do kapaliny. Diplomová práce je založena na experimentu, který je proveden na sérii součástí ploché pásové oceli různých šířek. Vyšetřeny jsou první tři ohybové a první tři torzní tvary kmitu volně zavěšené součásti. Důraz je kladen na vliv šířky součásti. V další fázi experimentu je vyšetřen vliv blízkosti pevné stěny na dynamické vlastnosti vetknutého tělesa. Dále je provedeno určení přídavné hustoty od kapaliny pomocí modální analýzy s využitím softwaru ANSYS.
|
|
|
Experimentální stanovení vlivu kapaliny na kmitající těleso
Grešáková, Kristýna ; Pochylý, František (oponent) ; Habán, Vladimír (vedoucí práce)
Tlumení kmitajícího tělesa či systému na vzduchu není snadné určit v konstrukční fázi návrhu. Ponorem tělesa do kapaliny je stanovení vlastní frekvence i tlumení ještě komplikovanější. Tato práce se zabývá experimentálním stanovením přídavných účinků kapaliny na těleso. V této práci je popsána modální analýza dvou těles na vzduchu, ale i postupně nořených do dvou nádob rozdílných velikostí, které byly naplněny vodou. Jejich odezvla byla zaznamenána snímačem zrychlení. Naměřená data byla vyhodnocena navrženou hybridní metodou, kterou byl určen poměrný útlum a vlastní frekvence. Pomocí softwaru Ansys byla vypočtena přídavná hmotnost kapaliny na těleso. Část práce je věnována určení vhodného časového úseku k vyhodnocení dat pro Fourierovu transformaci.
|
host ::
RSS.